Pokaždé, když se na někoho usměješ, je to úkon lásky, dar tomu člověku, krásná věc.
Dobré skutky jsou články, které vytvářejí řetěz lásky.
V životě nemůžeme dělat velké věci. Můžeme dělat jen malé věci s velkou láskou.
Když chceme, aby lidé poselství o lásce slyšeli, musíme ho vyslat. Abychom uchovali lampu hořící, musíme do ní stále přidávat olej.
Nečekejte na to, až vás někdo povede, začněte sami, člověk člověku.
Svět je dnes úplně převrácený a tolik utrpení je tu proto, že je tak velice málo lásky v domovech a v rodinném životě. Nemáme čas pro své děti, nemáme čas na sebe navzájem, není čas, abychom se těšili jeden z druhého.
Nejhorší chudoba je osamělost a pocit, že nejste milováni.
Nejhorší nemocí není malomocenství nebo tuberkuloza, ale pocit, že člověk je nechtěný.
Když lidi soudíte, nemáte čas je milovat.
Paradox: když milujete až to bolí, pak už to není bolest, ale jen víc lásky.
Když je člověk nechtěný, nemilovaný, zanedbaný, všemi zapomenutý, to je větší hlad, větší chudoba, než když člověk nemá co jíst.
Aby láska byla pravá, nemusí být mimořádná. Je zapotřebí, abychom milovali neúnavně.