Poučení nespokojeným
29. října 2006 v 10:59Komentáře
Jen s jednou věcí bych si dovolila nesouhlasit. Píšeš "krutosti osudu bez důvodu předešlého provinění…" Nic se zde ale neděje bezdůvodně. To, že mnohdy ani nevíme, kdy a jak jsme se provinili, neznamená, že nemáme za co nést "trest", což je ostatně také nesprávný pojem...
život je jen osud který plní to co je mu dáno a vše je předem dáno nikdy se tomu nevyhnem.všechno má svůj důvod
Asi tak něják ... každý má svůj osud předem daný. Nezáleží na tom jesli věří v boha nebo v cokoliv jiného. Hlavní je to že člověk si má vychutnávat každou maličkost. Ten kdo si to bude uvědomovat, tak ten i když přijde neštěstí tak ho posílí to co zažil. Ten kdo si to neuvědomuje ... toho to posune ještě níže.
Mám postiženou dceru a nikdy jsem si neříkala proč já ? Brala jsem to vždy tak jak to je , už 18 let . Prostě se to stalo a tak to budu brát .
Před měsícem mi zemřel přítel a to co jsem ted´četla,jakoby vycházelo z mych úst.Je mi ted´neuvěřitelně smutno,ale je pravda,že jsem na mnohé věci změnila náhled.Opravdu si ted´moc vážím každého dne a mám pocit,že musím žít i za něj.Najednou mám pocit,že má člověk ve své mysli nepřeberné množství dobra,které musí darovat.Všechno najednou vnímám jinak.Člověk nikdy nebude dokonalý,ale bolest a životní trapení nám ukazují,jak pochopit sami sebe.
...zasvěcení vědí. A nezasvěcení? Ti by si měli uvědomit pravou váhu zde vypsaných slov, jejich podstatu a význam, aby jim i sebemenší maličkost přinesla tu opravdovou radost. Protože - proč si zbytečně ubližovat, proč si zbytečně přitěžovat, proč se z ničeho neradovat, když jsme zde jen na krátko a náš čas je zde přesně vymezen... Sal, jsem ráda, žes to tak zvládla, jsi silná osobnost, málokdo by se s tím vyrovnal tak jako ty.