Těžce nastupovala do tramvaje, podpírala se dvěma holemi a několik cestujících jí hned pomohlo usadit se na příslušném sedadle.
Seděli jsme s Bohouškem naproti. Dítěti jazyk za zuby neudržíš.
"Co se stalo, mámo, té paní?"
Snažila jsem se ho utišit, ale mluvil tak hlasitě, že ho ta paní slyšela.
Těžce vzdychla: " To dokáže, chlapče, obrna."
Rychle se zeptal: "Co je to obrna?"
Usmála se a řekla: "Nevíš? Obrna je něco, co ty už nikdy nepoznáš. A to je moc dobře"
:(